úterý 8. prosince 2015

Stanovisko vedení SCEAV a KS ve věci imigrační krize

Úvod
Uvědomujeme si, že současný masivní pohyb uprchlíků a imigrantů do Evropy ze zemí subsaharské Afriky či Sýrie, Iráku a dalších zemí patří k nejpalčivějším výzvám soudobého globalizovaného světa. Podle informací OSN muselo v roce 2014 nucené opustit své domovy více než 59,5 miliónů lidí, což je celosvětově nejvíce osob v pohybu od konce 2. světové války. Problémy s touto migrací spojené jsou velmi komplikované, mnohovrstevnaté a nemají jednoduché (populistické) řešení.

čtvrtek 29. října 2015

Zlé skutky nejsou vyvažovány dobrými skutky, zlé skutky jsou trestány

V rozhovorech s lidmi zjišťujeme, že spousta z nich žije s falešnou představou, že na Božím soudu se budou vážit jejich skutky – na jednu misku vah se položí jejich skutky, o kterých si myslí, že jsou dobré, a na druhou misku se položí jejich skutky, kterých si myslí, že jsou zlé. Takováto představa by se ale měla spíš jmenovat Poslední laboratorní vážení a ne Poslední soud.

pondělí 26. října 2015

Ostravská výzva (12. 5. 2012)

Dokument Ostravská výzva byl vypracován Křesťanským společenstvím a předložen dne 12. května 2012 delegátům Světové luterské federace, kteří v Ostravě toho dne zasedali. Delegáti na výzvu nijak oficiálně nereagovali; to nicméně nemění nic na tom, že tato výzva je dnes stále aktuální, ne-li aktuálnější, než v době svého vzniku.

Ostravská výzva
„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“ (2 Tm 3,16-17)
Základní zásadou, na níž spočívala luterská teologie, byla zásada sola Scriptura. Tato zásada odkazuje k autoritě Písma svatého, sloužícího jako nejvyšší norma všeho, co se vyučuje, vyznává a praktikuje v církvi.
S velkou lítostí proto pozorujeme, že mnohé luterské církve (zejména v Evropě a Severní Americe) opustily tuto zásadu a jejich vztah k Písmu je horší než byl vztah římské církve k Písmu v dobách Lutherovy reformace. Jejich nesprávnými postupy při výkladu Bible je pokřiveno či zcela vyprázdněno její poselství.

středa 30. září 2015

„Dobrý katolický kněz“ Jan Hus?

Označení „dobrý katolický kněz“ použil ve vztahu k Janu Husovi Jan Pavel II. na husovském sympoziu v Římě roku 1999. Od té doby se s tímto souslovím ve vztahu k Husovi lze setkat zejména u katolických autorů, ale nejen u nich.

Co toto sousloví vůbec znamená? Ano – Hus byl dobrý člověk, a po určitou dobu – od svého vysvěcení do svého odsvěcení – byl katolickým knězem. To ale uživatelé zmiňovaného sousloví zřejmě nechtějí sdělit.

středa 16. září 2015

Exorcismus a Luther

„… pane, já jsem to sama zažila. Kněz, který byl i exorcista, se na mně upřeně podíval, vytáhl virguli z kapsy. Pomocí virgule zjistil, že jsem posedlá, a pak ….“
„… u vás luteránů vyháníte démony?“

Toto jsou malé úryvky z konkrétních rozhovorů. Z rozhovorů, do kterých se můžete dostat i vy. Já jsem měl „tu čest“ zrovna nedávno …

Byl jsem onehdy na přednášce, kde americký luterský teolog velice fundovaně a zajímavě hovořil o činnosti Zlého a možnostech, co a jak s tím dělat. Ze studia Lutherových dopisů a spisů je možno zjistit, že ten s činností ďábla opravdu počítal. Za protivenstvími vůči reformaci neviděl pouze jednotlivé nepřátelské lidi, ale viděl v tom cílevědomé jednání Satana a jeho duchovních sluhů. (Na rozdíl od arcibiskupky švédské luterské státní církve Antjé Jackelén, která navzdory Bibli a reformaci tvrdí, že démoni nejsou.)

sobota 20. června 2015

Proč jsme pro zrušení partnerství s církvemi, které se zpronevěřily biblickému a historickému křesťanství?

Na synodu SCEAV ve Zprávě ze života církve bratr biskup kritizoval Křesťanské společenství a vyslovil velké množství nezodpovězených otázek vůči společenství. Přihlásil jsem se do diskuse, ve které jsem se ostře ohradil vůči tvrzení bratra biskupa a označil jsem to jako matoucí a nepravdivé.
Zdůraznil jsem, že členové Křesťanského společenství jsou vesměs znovuzrození lidé, kteří patří k aktivním členům naší církve, a není jim lhostejný její duchovní stav. Řekl jsem, že vedení KS je ochotno o všech otázkách s vedením církevní rady diskutovat s jednou podmínkou, že výsledky jednání budou zveřejněny v časopisu Přítel a IDEA. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli na některé otázky písemně odpovědět.

Milan Pecka, předseda KS, z. s.


V čem spočívá jádro současné diskuze o homosexualitě v církvi? Není tomuto problému věnována neúměrně velká pozornost?
Současná diskuze je především diskuzí o charakteru církve. Není to diskuze o neúměrné pozornosti věnované jednomu hříchu, diskuze o toleranci či netoleranci vůči homosexuálně orientovaným osobám, není to diskuze o lásce či nelásce ani odsuzování či přijímání lidí s jiným názory. Všechno toto jsou naprosto zástupné věci, které zakrývají skutečnou podstatu celého problému.
Současná diskuze je o tom, zda církevní organizace, která pod tlakem politické korektnosti opustila biblické principy pro život a odcizila se historickému křesťanství tím, že žehná svazkům stejného pohlaví a ustanovuje do funkce faráře žijící v takových svazcích, se může ještě nazývat křesťanskou církví (a být tedy nositelem Kristova jména) a zda s takovou organizací máme či nemáme mít partnerské vztahy.

čtvrtek 18. června 2015

Jan Hus – dva momenty z jeho příběhu

Letos si připomínáme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jsou vydávány knihy o Husovi (kupodivu jsem ale nenarazil na žádnou nově vydanou přímo od Husa), v televizi běžel třídílný večerní film přibližující jeho život a dílo… Byl kazatelem, reformátorem, spisovatelem, univerzitním učitelem – a nakonec mučedníkem pro pravdu. Ne ovšem pro lecjakou pravdu, ale pro pravdu Boží.

Z jeho bohatého příběhu bych chtěl vybrat dva momenty, které mi připadají aktuální i pro dnešní dobu:


čtvrtek 7. května 2015

Dopis KS všem synodálům SCEAV



V Třinci dne 18. dubna 2015
Vážení synodálové, sestry a bratři,
během loňského zasedání synodu byl předložen k hlasování návrh na ukončení partnerství Slezské církve evang. a. v. s Evangelicko-luterskou zemskou církví v Braunschweigu. Návrh byl odůvodněn tím, že církev v Braunschweigu započala roku 2002 praxi žehnání párům stejného pohlaví a ospravedlňuje homosexuální pohlavní soužití. V loňském roce synod návrh na zrušení partnerství neschválil.
V letošním roce bude návrh na zrušení partnerství s církví v Braunschweigu předložen znovu. Co je důvodem pro takovýto krok? 

sobota 18. dubna 2015

Dietrich Bonhoeffer - křesťan v opozici. (Můžeme anebo dokonce musíme být neposlušní? Proč se nebát být menšinou?)

Zkusme si zopakovat některá životopisná data
Narodil se 4.února 1906 v Breslau čili v dnešní Vratislavi (Wrocław). Nepocházel z nějak zvlášť křesťanské rodiny. Možná to byl důvod, proč jeho křesťanství nebylo vůbec „na autopilota“. Musel se k mnoha křesťanským postojům tvrdě propracovat. I svoje pozdější rozhodnutí studovat teologii si musel vůči svému otci, který byl synovým rozhodnutím málo nadšen, obhájit. Zabývá se závažným problémem: Co dělá církev církví? Církev, která si udržela tak málo kritického odstupu od vládnoucí elity císařství, ztratila jeho rozpadem z valné části svou legitimitu.
 

pátek 17. dubna 2015

Benny Hinn – Boží muž, nebo falešný učitel?


Ve dnech 28. – 29. dubna 2015 má do České republiky zavítat známý kazatel a „uzdravovatel“ Benny Hinn. Jeho představení se budou konat na výstavišti v Praze Letňanech v rámci Křesťanské konference ohně 2015.

Jeho původ a inspirace
Pastor Hinn se narodil v Izraeli v roce 1953 v řecko-arménské rodině. V roce 1967 s rodinou emigroval do Kanady. Pokud jde o jeho obrácení, Benny Hinn si protiřečí a udává tři různé události. V PTL Family Devotional uvedl: „Byl jsem spasen v Izraeli v roce 1968“, avšak při zvěstování v roce 1983 v St. Louis řekl: „Znovuzrodil jsem se v Kanadě ihned po roce 1968“. Nicméně v knize Good Morning, Holy Spirit, píše, že se obrátil v roce 1972, během posledního ročníku na střední školy. Nevíme tedy, kdy byl Benny Hinn skutečně spasen1.
Ve své činnosti byl, jak sám vyznává, inspirován význačnou křesťanskou uzdravovatelkou Kathryne Kuhlmannovou. V prosinci 1973 se zúčastnil jednoho z jejich představení v Pittsburghu, což popisuje jako hluboký náboženský zážitek, v důsledku kterého následující noci byl vytažen z postele a „začal se třást a celý chvět“ od Ducha svatého. Inspirace paní Kuhlmannovou je možno pozorovat i ve způsobu oblékání během vystoupení. Zatímco Kuhlmanová účinkovala v bílém rouše se zlatou krajkou, Benny Hinn vystupuje v bílém obleku zdoben zlatými šperky.

středa 15. dubna 2015

Proč Křesťanské společenství? (Část 2.)

Pokud přemýšlíme nad tím, jaký je úkol KS-SCh pro budoucnost, je třeba jít „ke zdrojům“ (ad fontes). První československý president Tomáš G. Masaryk vyslovil památnou myšlenku, že „státy se udržují těmi ideami, na kterých byly založeny“. Tento princip neplatí jen pro státy, ale pro jakékoli sdružení osob – i pro Křesťanské společenství.
            
Je třeba, abychom si dnes připomínali základní důrazy naší činnosti – ale nejen to. Naše důrazy si připomínáme celkem často. Je dále zapotřebí převádět obecné principy do konkrétních činností. Každá část práce Společenství potřebuje mít stále na zřeteli fundamentální principy naší služby a činit kroky k jejich převedení do reality. Je to možná věc, která byla v minulosti samozřejmostí, ale zdá se, že v současnosti nám tento druhý krok trochu schází.

úterý 14. dubna 2015

Proč Křesťanské společenství? (Část 1.)

Křesťanské společenství oslavilo 100 let své existence. Dozněly jubilejní projevy, pohasla světla výročních slavností. Co dál? – Neodhalím žádné skryté tajemství, když sdělím, že Křesťanské společenství prožívá v současnosti určitou krizi a mnozí se ptají: Kam dál? Anebo dokonce: Zda dál? Konáme sice ve sborech svou službu, ale vyvstávají otázky: Proč máme sloužit ve struktuře oddělené od struktury církve? Jakým směrem máme vést službu? Kde rozšiřovat a kde utlumovat?
Každé hnutí má určitý prvotní náboj, který časem vyprchává, a je třeba se průběžně zastavovat a klást si tyto výše uvedené otázky, aby naše služba nejela na setrvačník, ale měla dynamický impulz. Ostatně Křesťanské společenství během své historie přinejmenším jedním takovým zásadním přelomovým obdobím prošlo – stalo se tak po druhé světové válce, kdy vyhasínající horlivost a prudké změny ve společnosti po nástupu komunistického režimu hrozily započatou práci umlčet a zastavit. Díky Bohu za to, že dal tehdy pastoru Santariusovi a jeho spolupracovníkům moudrost, že v nové době v nových poměrech vytyčili nové cíle a nové úlohy, založené ovšem na starých, neměnných biblických principech a zásadách.

Přemýšlíme-li nad určitou dnešní krizí v činnosti KS-SCh, je třeba říci, že tato krize má nejen negativní stránku, ale i svou positivní stránku. Když pastor Karol Kulisz kladl před sto lety ideové základy Společenství, napsal v traktátu „Czego chcemy?“ tato slova: 
„…díky těmto společenstvím se bude duchovní probuzení stále rozšiřovat, až pokud možno, nakonec celý sbor přejde do tohoto společenství a společenství bude spolknuto sborem, a tak dojde k požehnané obnově celého sboru.“ 
Právě určité prolnutí práce společenství a sborů je mnohde příčinou úvah nad tím, zda je KS-SCh ještě potřebné. Cíle, který byl před sto lety vytyčen, již bylo v mnoha sborech alespoň částečně dosaženo. Má tedy KS-SCh ještě nějaké poslání, nebo už svůj úkol splnilo a je na čase se rozpustit?