Úvod
Uvědomujeme si, že současný masivní pohyb uprchlíků a imigrantů do Evropy ze zemí subsaharské Afriky či Sýrie, Iráku a dalších zemí patří k nejpalčivějším výzvám soudobého globalizovaného světa. Podle informací OSN muselo v roce 2014 nucené opustit své domovy více než 59,5 miliónů lidí, což je celosvětově nejvíce osob v pohybu od konce 2. světové války. Problémy s touto migrací spojené jsou velmi komplikované, mnohovrstevnaté a nemají jednoduché (populistické) řešení.
Platforma Křesťanského společenství, z. s., dává prostor členům a příznivcům KS k vyjádření názoru na dění ve SCEAV a dalších církvích doma i v zahraniční a na křesťanskou kulturu, jakož i ke sdílení teologických a biblických zamyšlení a úvah.
úterý 8. prosince 2015
čtvrtek 29. října 2015
Zlé skutky nejsou vyvažovány dobrými skutky, zlé skutky jsou trestány
V rozhovorech s lidmi
zjišťujeme, že spousta z nich žije s falešnou představou, že na Božím
soudu se budou vážit jejich skutky – na jednu misku vah se položí jejich
skutky, o kterých si myslí, že js ou
dobré, a na druhou misku se položí jejich skutky, kterých si myslí, že js ou zlé. Takováto představa by se ale měla spíš
jmenovat Poslední laboratorní vážení a ne Poslední soud.
pondělí 26. října 2015
Ostravská výzva (12. 5. 2012)
Dokument Ostravská výzva byl vypracován Křesťanským společenstvím a předložen dne 12. května 2012 delegátům Světové luterské federace, kteří v Ostravě toho dne zasedali. Delegáti na výzvu nijak oficiálně nereagovali; to nicméně nemění nic na tom, že tato výzva je dnes stále aktuální, ne-li aktuálnější, než v době svého vzniku.
Ostravská výzva
Ostravská výzva
„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“ (2 Tm 3,16-17)
Základní zásadou, na níž spočívala luterská teologie, byla zásada sola Scriptura. Tato zásada odkazuje k autoritě Písma svatého, sloužícího jako nejvyšší norma všeho, co se vyučuje, vyznává a praktikuje v církvi.
S velkou lítostí proto pozorujeme, že mnohé luterské církve (zejména v Evropě a Severní Americe) opustily tuto zásadu a jejich vztah k Písmu je horší než byl vztah římské církve k Písmu v dobách Lutherovy reformace. Jejich nesprávnými postupy při výkladu Bible je pokřiveno či zcela vyprázdněno její poselství.
Základní zásadou, na níž spočívala luterská teologie, byla zásada sola Scriptura. Tato zásada odkazuje k autoritě Písma svatého, sloužícího jako nejvyšší norma všeho, co se vyučuje, vyznává a praktikuje v církvi.
S velkou lítostí proto pozorujeme, že mnohé luterské církve (zejména v Evropě a Severní Americe) opustily tuto zásadu a jejich vztah k Písmu je horší než byl vztah římské církve k Písmu v dobách Lutherovy reformace. Jejich nesprávnými postupy při výkladu Bible je pokřiveno či zcela vyprázdněno její poselství.
středa 30. září 2015
„Dobrý katolický kněz“ Jan Hus?
Označení „dobrý
katolický kněz“ použil ve vztahu k Janu Husovi Jan Pavel II. na husovském
sympoziu v Římě roku 1999. Od té doby se s tímto souslovím ve vztahu
k Husovi lze setkat zejména u katolických autorů, ale nejen u nich.
Co toto
sousloví vůbec znamená? Ano – Hus byl dobrý člověk, a po určitou dobu – od svého
vysvěcení do svého odsvěcení – byl katolickým knězem. To ale uživatelé
zmiňovaného sousloví zřejmě nechtějí sdělit.
středa 16. září 2015
Exorcismus a Luther
„… pane, já jsem to sama zažila. Kněz, který byl i exorcista, se na mně
upřeně podíval, vytáhl virguli z kapsy. Pomocí virgule zjistil, že jsem
posedlá, a pak ….“
„… u vás luteránů vyháníte démony?“
Toto jsou malé úryvky
z konkrétních rozhovorů. Z rozhovorů, do kterých se můžete dostat i
vy. Já jsem měl „tu čest“ zrovna nedávno …
Byl jsem onehdy na přednášce, kde
americký luterský teolog velice fundovaně a zajímavě hovořil o činnosti Zlého a
možnostech, co a jak s tím dělat. Ze studia Lutherových dopisů a spisů je
možno zjistit, že ten s činností ďábla opravdu počítal. Za protivenstvími
vůči reformaci neviděl pouze jednotlivé nepřátelské lidi, ale viděl v tom cílevědomé
jednání Satana a jeho duchovních sluhů. (Na rozdíl od arcibiskupky švédské
luterské státní církve Antjé Jackelén, která navzdory Bibli a reformaci tvrdí,
že démoni nejsou.)
sobota 20. června 2015
Proč jsme pro zrušení partnerství s církvemi, které se zpronevěřily biblickému a historickému křesťanství?
Na
synodu SCEAV ve Zprávě ze života církve bratr biskup kritizoval Křesťanské
společenství a vyslovil velké množství nezodpovězených otázek vůči společenství.
Přihlásil jsem se do diskuse, ve které jsem se ostře ohradil vůči tvrzení
bratra biskupa a označil jsem to jako matoucí a nepravdivé.
Zdůraznil
jsem, že členové Křesťanského společenství jsou vesměs znovuzrození lidé, kteří
patří k aktivním členům naší církve, a není jim lhostejný její duchovní stav. Řekl
jsem, že vedení KS je ochotno o všech otázkách s vedením církevní rady
diskutovat s jednou podmínkou, že výsledky jednání budou zveřejněny v časopisu
Přítel a IDEA. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli na některé otázky písemně
odpovědět.
Milan Pecka, předseda KS, z. s.
V čem
spočívá jádro současné diskuze o homosexualitě v církvi? Není tomuto
problému věnována neúměrně velká pozornost?
Současná diskuze
je především diskuzí o charakteru církve. Není to diskuze o
neúměrné pozornosti věnované jednomu hříchu, diskuze o toleranci či netoleranci
vůči homosexuálně orientovaným osobám, není to diskuze o lásce či nelásce ani
odsuzování či přijímání lidí s jiným názory. Všechno toto jsou naprosto
zástupné věci, které zakrývají skutečnou podstatu celého problému.
Současná diskuze
je o tom, zda církevní organizace, která pod tlakem politické
korektnosti opustila biblické principy pro život a odcizila se historickému
křesťanství tím, že žehná svazkům stejného pohlaví a ustanovuje do funkce
faráře žijící v takových svazcích, se může ještě nazývat křesťanskou
církví (a být tedy nositelem Kristova jména) a zda s takovou organizací
máme či nemáme mít partnerské vztahy.
čtvrtek 18. června 2015
Jan Hus – dva momenty z jeho příběhu
Letos si připomínáme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jsou
vydávány knihy o Husovi (kupodivu jsem ale nenarazil na žádnou nově vydanou přímo
od Husa), v televizi běžel třídílný večerní film přibližující jeho život a
dílo… Byl kazatelem, reformátorem, spisovatelem, univerzitním učitelem – a
nakonec mučedníkem pro pravdu. Ne ovšem pro lecjakou pravdu, ale pro pravdu
Boží.
Z jeho bohatého příběhu
bych chtěl vybrat dva momenty, které mi připadají aktuální i pro dnešní dobu:
čtvrtek 7. května 2015
Dopis KS všem synodálům SCEAV
V Třinci dne 18.
dubna 2015
Vážení synodálové, sestry a bratři,
během
loňského zasedání synodu byl předložen k hlasování návrh na ukončení
partnerství Slezské církve evang. a. v. s Evangelicko-luterskou zemskou
církví v Braunschweigu. Návrh byl odůvodněn tím, že církev v Braunschweigu
započala roku 2002 praxi žehnání párům stejného pohlaví a ospravedlňuje
homosexuální pohlavní soužití. V loňském roce synod návrh na zrušení
partnerství neschválil.
V letošním
roce bude návrh na zrušení partnerství s církví v Braunschweigu
předložen znovu. Co je důvodem pro takovýto krok?
sobota 18. dubna 2015
Dietrich Bonhoeffer - křesťan v opozici. (Můžeme anebo dokonce musíme být neposlušní? Proč se nebát být menšinou?)
Zkusme
si zopakovat některá životopisná data
Narodil se 4.února 1906 v Breslau čili v dnešní
Vratislavi (Wrocław). Nepocházel z nějak zvlášť křesťanské rodiny. Možná
to byl důvod, proč jeho křesťanství nebylo vůbec „na autopilota“. Musel se
k mnoha křesťanským postojům tvrdě propracovat. I svoje pozdější
rozhodnutí studovat teologii si musel vůči svému otci, který byl synovým
rozhodnutím málo nadšen, obhájit. Zabývá se závažným problémem: Co dělá církev
církví? Církev, která si udržela tak málo kritického odstupu od vládnoucí elity
císařství, ztratila jeho rozpadem z valné části svou legitimitu.pátek 17. dubna 2015
Benny Hinn – Boží muž, nebo falešný učitel?
Ve dnech 28. – 29. dubna 2015 má do
České republiky zavítat známý kazatel a „uzdravovatel“ Benny Hinn. Jeho představení
se budou konat na výstavišti v Praze Letňanech v rámci Křesťanské
konference ohně 2015.
Jeho původ a inspirace
Pastor Hinn se narodil v Izraeli
v roce 1953 v řecko-arménské rodině. V roce 1967 s rodinou
emigroval do Kanady. Pokud jde o jeho obrácení, Benny Hinn si protiřečí a udává
tři různé události. V PTL Family
Devotional uvedl: „Byl jsem spasen v Izraeli v roce 1968“, avšak
při zvěstování v roce 1983 v St. Louis řekl: „Znovuzrodil jsem se
v Kanadě ihned po roce 1968“. Nicméně v knize Good Morning, Holy Spirit, píše, že se obrátil v roce 1972,
během posledního ročníku na střední školy. Nevíme tedy, kdy byl Benny Hinn
skutečně spasen1.
Ve své činnosti byl, jak sám vyznává,
inspirován význačnou křesťanskou uzdravovatelkou Kathryne Kuhlmannovou.
V prosinci 1973 se zúčastnil jednoho z jejich představení
v Pittsburghu, což popisuje jako hluboký náboženský zážitek,
v důsledku kterého následující noci byl vytažen z postele a „začal se
třást a celý chvět“ od Ducha svatého. Inspirace paní Kuhlmannovou je možno
pozorovat i ve způsobu oblékání během vystoupení. Zatímco Kuhlmanová účinkovala
v bílém rouše se zlatou krajkou, Benny Hinn vystupuje v bílém obleku
zdoben zlatými šperky.
středa 15. dubna 2015
Proč Křesťanské společenství? (Část 2.)
Pokud přemýšlíme nad tím, jaký je
úkol KS-SCh pro budoucnost, je třeba jít „ke zdrojům“ (ad
fontes). První československý president Tomáš G. Masaryk vyslovil
památnou myšlenku, že „státy
se udržují těmi ideami, na kterých byly založeny“. Tento princip neplatí jen pro
státy, ale pro jakékoli sdružení osob – i pro Křesťanské společenství.
Je třeba, abychom si dnes připomínali
základní důrazy naší činnosti – ale nejen to. Naše důrazy si připomínáme celkem
často. Je dále zapotřebí převádět obecné principy do konkrétních činností.
Každá část práce Společenství potřebuje mít stále na zřeteli fundamentální
principy naší služby a činit kroky k jejich převedení do reality. Je to
možná věc, která byla v minulosti samozřejmostí, ale zdá se, že v současnosti
nám tento druhý krok trochu schází.
úterý 14. dubna 2015
Proč Křesťanské společenství? (Část 1.)
Křesťanské
společenství oslavilo 100 let své existence. Dozněly jubilejní projevy, pohasla
světla výročních slavností. Co dál? – Neodhalím žádné skryté tajemství, když
sdělím, že Křesťanské společenství prožívá v současnosti určitou krizi a mnozí
se ptají: Kam dál? Anebo dokonce: Zda dál? Konáme sice ve sborech svou službu,
ale vyvstávají otázky: Proč máme sloužit ve struktuře oddělené od struktury
církve? Jakým směrem máme vést službu? Kde rozšiřovat a kde utlumovat?
Každé hnutí má
určitý prvotní náboj, který časem vyprchává, a je třeba se průběžně zastavovat
a klást si tyto výše uvedené otázky, aby naše služba nejela na setrvačník, ale
měla dynamický impulz. Ostatně Křesťanské společenství během své historie
přinejmenším jedním takovým zásadním přelomovým obdobím prošlo – stalo se tak
po druhé světové válce, kdy vyhasínající horlivost a prudké změny ve
společnosti po nástupu komunistického režimu hrozily započatou práci umlčet a
zastavit. Díky Bohu za to, že dal tehdy pastoru Santariusovi a jeho
spolupracovníkům moudrost, že v nové době v nových poměrech vytyčili
nové cíle a nové úlohy, založené ovšem na starých, neměnných biblických
principech a zásadách.
Přemýšlíme-li
nad určitou dnešní krizí v činnosti KS-SCh, je třeba říci, že tato krize má
nejen negativní stránku, ale i svou positivní stránku. Když pastor Karol Kulisz
kladl před sto lety ideové základy Společenství, napsal v traktátu „Czego
chcemy?“ tato slova:
„…díky těmto společenstvím se bude duchovní probuzení stále rozšiřovat, až pokud možno, nakonec celý sbor přejde do tohoto společenství a společenství bude spolknuto sborem, a tak dojde k požehnané obnově celého sboru.“
Právě určité
prolnutí práce společenství a sborů je mnohde příčinou úvah nad tím, zda je
KS-SCh ještě potřebné. Cíle, který byl před sto lety vytyčen, již bylo v mnoha
sborech alespoň částečně dosaženo. Má tedy KS-SCh ještě nějaké poslání, nebo už
svůj úkol splnilo a je na čase se rozpustit?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)