Zlé skutky nejsou vyvažovány dobrými skutky, zlé skutky jsou trestány

V rozhovorech s lidmi zjišťujeme, že spousta z nich žije s falešnou představou, že na Božím soudu se budou vážit jejich skutky – na jednu misku vah se položí jejich skutky, o kterých si myslí, že jsou dobré, a na druhou misku se položí jejich skutky, kterých si myslí, že jsou zlé. Takováto představa by se ale měla spíš jmenovat Poslední laboratorní vážení a ne Poslední soud.

Ostravská výzva (12. 5. 2012)

Dokument Ostravská výzva byl vypracován Křesťanským společenstvím a předložen dne 12. května 2012 delegátům Světové luterské federace, kteří v Ostravě toho dne zasedali. Delegáti na výzvu nijak oficiálně nereagovali; to nicméně nemění nic na tom, že tato výzva je dnes stále aktuální, ne-li aktuálnější, než v době svého vzniku.

Ostravská výzva

„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“ (2 Tm 3,16-17)
Základní zásadou, na níž spočívala luterská teologie, byla zásada sola Scriptura. Tato zásada odkazuje k autoritě Písma svatého, sloužícího jako nejvyšší norma všeho, co se vyučuje, vyznává a praktikuje v církvi.
S velkou lítostí proto pozorujeme, že mnohé luterské církve (zejména v Evropě a Severní Americe) opustily tuto zásadu a jejich vztah k Písmu je horší než byl vztah římské církve k Písmu v dobách Lutherovy reformace. Jejich nesprávnými postupy při výkladu Bible je pokřiveno či zcela vyprázdněno její poselství.

„Dobrý katolický kněz“ Jan Hus?

Označení „dobrý katolický kněz“ použil ve vztahu k Janu Husovi Jan Pavel II. na husovském sympoziu v Římě roku 1999. Od té doby se s tímto souslovím ve vztahu k Husovi lze setkat zejména u katolických autorů, ale nejen u nich.

Co toto sousloví vůbec znamená? Ano – Hus byl dobrý člověk, a po určitou dobu – od svého vysvěcení do svého odsvěcení – byl katolickým knězem. To ale uživatelé zmiňovaného sousloví zřejmě nechtějí sdělit.

Exorcismus a Luther

„… pane, já jsem to sama zažila. Kněz, který byl i exorcista, se na mně upřeně podíval, vytáhl virguli z kapsy. Pomocí virgule zjistil, že jsem posedlá, a pak ….“

„… u vás luteránů vyháníte démony?“

Toto jsou malé úryvky z konkrétních rozhovorů. Z rozhovorů, do kterých se můžete dostat i vy. Já jsem měl „tu čest“ zrovna nedávno …

Byl jsem onehdy na přednášce, kde americký luterský teolog velice fundovaně a zajímavě hovořil o činnosti Zlého a možnostech, co a jak s tím dělat. Ze studia Lutherových dopisů a spisů je možno zjistit, že ten s činností ďábla opravdu počítal. Za protivenstvími vůči reformaci neviděl pouze jednotlivé nepřátelské lidi, ale viděl v tom cílevědomé jednání Satana a jeho duchovních sluhů. (Na rozdíl od arcibiskupky švédské luterské státní církve Antjé Jackelén, která navzdory Bibli a reformaci tvrdí, že démoni nejsou.)

Proč jsme pro zrušení partnerství s církvemi, které se zpronevěřily biblickému a historickému křesťanství?

Na synodu SCEAV ve Zprávě ze života církve bratr biskup kritizoval Křesťanské společenství a vyslovil velké množství nezodpovězených otázek vůči společenství. Přihlásil jsem se do diskuse, ve které jsem se ostře ohradil vůči tvrzení bratra biskupa a označil jsem to jako matoucí a nepravdivé.

Zdůraznil jsem, že členové Křesťanského společenství jsou vesměs znovuzrození lidé, kteří patří k aktivním členům naší církve, a není jim lhostejný její duchovní stav. Řekl jsem, že vedení KS je ochotno o všech otázkách s vedením církevní rady diskutovat s jednou podmínkou, že výsledky jednání budou zveřejněny v časopisu Přítel a IDEA. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli na některé otázky písemně odpovědět.

Milan Pecka, předseda KS, z. s.

V čem spočívá jádro současné diskuze o homosexualitě v církvi? Není tomuto problému věnována neúměrně velká pozornost?

Současná diskuze je především diskuzí o charakteru církve. Není to diskuze o neúměrné pozornosti věnované jednomu hříchu, diskuze o toleranci či netoleranci vůči homosexuálně orientovaným osobám, není to diskuze o lásce či nelásce ani odsuzování či přijímání lidí s jiným názory. Všechno toto jsou naprosto zástupné věci, které zakrývají skutečnou podstatu celého problému.

Současná diskuze je o tom, zda církevní organizace, která pod tlakem politické korektnosti opustila biblické principy pro život a odcizila se historickému křesťanství tím, že žehná svazkům stejného pohlaví a ustanovuje do funkce faráře žijící v takových svazcích, se může ještě nazývat křesťanskou církví (a být tedy nositelem Kristova jména) a zda s takovou organizací máme či nemáme mít partnerské vztahy.

Jan Hus – dva momenty z jeho příběhu

Letos si připomínáme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Jsou vydávány knihy o Husovi (kupodivu jsem ale nenarazil na žádnou nově vydanou přímo od Husa), v televizi běžel třídílný večerní film přibližující jeho život a dílo… Byl kazatelem, reformátorem, spisovatelem, univerzitním učitelem – a nakonec mučedníkem pro pravdu. Ne ovšem pro lecjakou pravdu, ale pro pravdu Boží.

Z jeho bohatého příběhu bych chtěl vybrat dva momenty, které mi připadají aktuální i pro dnešní dobu:

Dopis KS všem synodálům SCEAV

V Třinci dne 18. dubna 2015

Vážení synodálové, sestry a bratři,

během loňského zasedání synodu byl předložen k hlasování návrh na ukončení partnerství Slezské církve evang. a. v. s Evangelicko-luterskou zemskou církví v Braunschweigu. Návrh byl odůvodněn tím, že církev v Braunschweigu započala roku 2002 praxi žehnání párům stejného pohlaví a ospravedlňuje homosexuální pohlavní soužití. V loňském roce synod návrh na zrušení partnerství neschválil.

V letošním roce bude návrh na zrušení partnerství s církví v Braunschweigu předložen znovu. Co je důvodem pro takovýto krok?