V rozhovorech s lidmi
zjišťujeme, že spousta z nich žije s falešnou představou, že na Božím
soudu se budou vážit jejich skutky – na jednu misku vah se položí jejich
skutky, o kterých si myslí, že js ou
dobré, a na druhou misku se položí jejich skutky, kterých si myslí, že js ou zlé. Takováto představa by se ale měla spíš
jmenovat Poslední laboratorní vážení a ne Poslední soud.
Žádné soudy na principu vyvažování skutků nefungují. Představte si, že by se u nějakého trestního soudu obžalovaný hájil takto: „Zvažte prosím, že
Apoštol Jan
nás učí, že porušením Božího zákona je hřích (1 J 3, 4). Na Božím soudu se
nebude nic vážit, ale bude se zjišťovat, zda byl porušen Boží zákon. Boží
zákon, který říká: „Nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš, nevydáš proti svému
bližnímu falešné svědectví…“ (Dt 5,17-20) A říká nejen to, říká dále: „Budeš
milovat svého bližního jako sám sebe samého.“ (Lv 19,18) A nakonec dodává: „Kdo
by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil
se proti všem.“ (Jk 2,10)
Boží dokonalý zákon není schopen z vlastních sil splnit žádný člověk. Proto na Božím soudu bude každý člověk shledán vinným – každý, kdo nepřijal milost, která se mu nabízela. Dnes je den milosti, kdy „Bůh zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili“ (Sk 17, 30). Dnes je možno přijmout dar Boží milosti, kterým je „věčný život v našem Pánu Ježíši Kristu“ (Ř 6, 23). Stejně jako ten, kdo je odsouzen za spáchání trestného činu, se nemůže trestu vyhnout jinak než získáním prezidentovy milosti, stejně tak trestu za hřích nelze uniknout žádným jiným způsobem, jedině přijetím milosti Boží. Kdo po ní žízní, ať přijde k Bohu v modlitbě, „ať zdarma nabere vodu života“ (Zj 22, 17).
Boží dokonalý zákon není schopen z vlastních sil splnit žádný člověk. Proto na Božím soudu bude každý člověk shledán vinným – každý, kdo nepřijal milost, která se mu nabízela. Dnes je den milosti, kdy „Bůh zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili“ (Sk 17, 30). Dnes je možno přijmout dar Boží milosti, kterým je „věčný život v našem Pánu Ježíši Kristu“ (Ř 6, 23). Stejně jako ten, kdo je odsouzen za spáchání trestného činu, se nemůže trestu vyhnout jinak než získáním prezidentovy milosti, stejně tak trestu za hřích nelze uniknout žádným jiným způsobem, jedině přijetím milosti Boží. Kdo po ní žízní, ať přijde k Bohu v modlitbě, „ať zdarma nabere vodu života“ (Zj 22, 17).
―tek