Festival XcamP můžete sledovat i prostřednictvím videokanálu

Ve dnech 15. 7. 2017 až 22. 7. 2017 se koná v areálu konferenčního střediska Karmel ve Smilovicích u Třince č. p. 79 evangelizační festival XcamP, který pořádá Křesťanské společenství, z. s. při SCEAV. Festival je mezinárodní a mezidenominační. V programu festivalu jsou přednášky, semináře, evangelizační setkání, koncerty, divadelní představení aj. Vzdělávací program je určen pro všechny generace. Evangelizační setkání povede Radek Kolařík, který pracuje jako kazatel ve sboru Bratrské jednoty baptistů - Křesťané Kuřim a je jeho zakládajícím pastorem. Dopolední přednášky prosloví Roland Gustafsson, bývalý luterský misionář v Keni a současný biskup tzv. Misijní provincie ve Švédsku. Festivalu je možno účastnit se i prostřednictvím datových sítí.

Návrh na Synod na ukončení partnerství s Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu (počtvrté)

Předsednictvo Synodu

Slezské církve evangelické a. v.
Na Nivách 259/7
737 01 Český Těšín
 

Ve Smilovicích dne 31. března 2017

Návrh na Synod na ukončení partnerství s Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu

Vážené předsednictvo, předkládáme Vaším prostřednictvím letošnímu Synodu opětovně následující návrh ke schválení:

I. Dohoda o partnerských vztazích mezi Slezskou církví evangelickou a. v. v České republice a Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu z roku 1995 se vypovídá a partnerství založené touto dohodou se ruší.
 

Otevřený dopis delegátům Synodu Slezské církve evangelické a.v., který bude zasedat ve dnech 03. - 04. 06. 2016.

Smilovice, 28. 05. 2016

Vážený synode!

Náš vznešený Spasitel nás vykoupil svou vlastní krví, abychom jej následovali. Je smutné, že naše církev stále lpí na kontroverzním partnerství s církví, která otevřeně zpochybňuje evangelijní poselství o Ježíši Kristu. Není divu, že taková církev popírá Boží stvořitelský řád ustanovující manželství jednoho muže a jedné ženy, stejně jako Boží přikázání a další ustanovení na ochranu rodiny. Ve svém sveřepém lpění na tomto rozvratu křesťanských základů dospěla až k žehnání svazků stejného pohlaví a ordinaci homosexuálů. Toto je v příkrém rozporu s Božím slovem, které v křesťanské církvi má být normou norem ve všech otázkách víry a života.

Návrh na Synod na ukončení partnerství s Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu

Předsednictvo Synodu

Slezské církve evangelické a. v.

Na Nivách 259/7

737 01  Český Těšín

Ve Smilovicích dne 16. dubna 2016

Návrh na Synod na ukončení partnerství s Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu

Vážené předsednictvo, předkládáme Vaším prostřednictvím letošnímu Synodu následující návrh ke schválení:

I. Dohoda o partnerských vztazích mezi Slezskou církví evangelickou a. v. v České republice a Evangelickou-lutherskou zemskou církví v Braunschweigu z roku 1995 se vypovídá a partnerství založené touto dohodou se ruší.

Prohlášení zástupců církví k příjezdu křesťanských uprchlíků

My, níže podepsání zástupci církví a křesťanských organizací z Moravskoslezského kraje, chceme tímto prohlášením vyjádřit podporu příjezdu křesťanských uprchlíků a Slezské diakonii, která bude jejich pobyt koordinovat.

Zpráva o jednání v Braunschweigu

Ve dnech 9. – 11. února 2016 probíhalo v Braunschweigu jednání mezi delegací Slezské církve evang. a. v. (SCEAV), Křesťanského společenství, z. s. (KS), a zástupci Evangelicko-luterské zemské církve v Braunschweigu (ELKB). Za SCEAV se účastnili J. Waclawek, T. Tyrlík, M. Klus a J. Szromek, za KS se účastnili P. Kaczmarczyk a D. Spratek, za ELKB biskup Ch. Meyns, teologický referent T. Hofer, pastor odpovědný za partnerství s ČR P. Kapp a pracovnice pro ekumenické záležitosti M. Helmer-Pham Xuan; jednání moderoval v pozici prostředníka R. Stahl ze Svazu Martina Luthera.

Stanovisko vedení SCEAV a KS ve věci imigrační krize

Úvod
Uvědomujeme si, že současný masivní pohyb uprchlíků a imigrantů do Evropy ze zemí subsaharské Afriky či Sýrie, Iráku a dalších zemí patří k nejpalčivějším výzvám soudobého globalizovaného světa. Podle informací OSN muselo v roce 2014 nucené opustit své domovy více než 59,5 miliónů lidí, což je celosvětově nejvíce osob v pohybu od konce 2. světové války. Problémy s touto migrací spojené jsou velmi komplikované, mnohovrstevnaté a nemají jednoduché (populistické) řešení.

Ostravská výzva (12. 5. 2012)

Dokument Ostravská výzva byl vypracován Křesťanským společenstvím a předložen dne 12. května 2012 delegátům Světové luterské federace, kteří v Ostravě toho dne zasedali. Delegáti na výzvu nijak oficiálně nereagovali; to nicméně nemění nic na tom, že tato výzva je dnes stále aktuální, ne-li aktuálnější, než v době svého vzniku.

Ostravská výzva

„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“ (2 Tm 3,16-17)
Základní zásadou, na níž spočívala luterská teologie, byla zásada sola Scriptura. Tato zásada odkazuje k autoritě Písma svatého, sloužícího jako nejvyšší norma všeho, co se vyučuje, vyznává a praktikuje v církvi.
S velkou lítostí proto pozorujeme, že mnohé luterské církve (zejména v Evropě a Severní Americe) opustily tuto zásadu a jejich vztah k Písmu je horší než byl vztah římské církve k Písmu v dobách Lutherovy reformace. Jejich nesprávnými postupy při výkladu Bible je pokřiveno či zcela vyprázdněno její poselství.

Proč jsme pro zrušení partnerství s církvemi, které se zpronevěřily biblickému a historickému křesťanství?

Na synodu SCEAV ve Zprávě ze života církve bratr biskup kritizoval Křesťanské společenství a vyslovil velké množství nezodpovězených otázek vůči společenství. Přihlásil jsem se do diskuse, ve které jsem se ostře ohradil vůči tvrzení bratra biskupa a označil jsem to jako matoucí a nepravdivé.

Zdůraznil jsem, že členové Křesťanského společenství jsou vesměs znovuzrození lidé, kteří patří k aktivním členům naší církve, a není jim lhostejný její duchovní stav. Řekl jsem, že vedení KS je ochotno o všech otázkách s vedením církevní rady diskutovat s jednou podmínkou, že výsledky jednání budou zveřejněny v časopisu Přítel a IDEA. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli na některé otázky písemně odpovědět.

Milan Pecka, předseda KS, z. s.

V čem spočívá jádro současné diskuze o homosexualitě v církvi? Není tomuto problému věnována neúměrně velká pozornost?

Současná diskuze je především diskuzí o charakteru církve. Není to diskuze o neúměrné pozornosti věnované jednomu hříchu, diskuze o toleranci či netoleranci vůči homosexuálně orientovaným osobám, není to diskuze o lásce či nelásce ani odsuzování či přijímání lidí s jiným názory. Všechno toto jsou naprosto zástupné věci, které zakrývají skutečnou podstatu celého problému.

Současná diskuze je o tom, zda církevní organizace, která pod tlakem politické korektnosti opustila biblické principy pro život a odcizila se historickému křesťanství tím, že žehná svazkům stejného pohlaví a ustanovuje do funkce faráře žijící v takových svazcích, se může ještě nazývat křesťanskou církví (a být tedy nositelem Kristova jména) a zda s takovou organizací máme či nemáme mít partnerské vztahy.

Dopis KS všem synodálům SCEAV

V Třinci dne 18. dubna 2015

Vážení synodálové, sestry a bratři,

během loňského zasedání synodu byl předložen k hlasování návrh na ukončení partnerství Slezské církve evang. a. v. s Evangelicko-luterskou zemskou církví v Braunschweigu. Návrh byl odůvodněn tím, že církev v Braunschweigu započala roku 2002 praxi žehnání párům stejného pohlaví a ospravedlňuje homosexuální pohlavní soužití. V loňském roce synod návrh na zrušení partnerství neschválil.

V letošním roce bude návrh na zrušení partnerství s církví v Braunschweigu předložen znovu. Co je důvodem pro takovýto krok? 

Proč Křesťanské společenství? (Část 2.)

Pokud přemýšlíme nad tím, jaký je úkol KS-SCh pro budoucnost, je třeba jít „ke zdrojům“ (ad fontes). První československý president Tomáš G. Masaryk vyslovil památnou myšlenku, že „státy se udržují těmi ideami, na kterých byly založeny“. Tento princip neplatí jen pro státy, ale pro jakékoli sdružení osob – i pro Křesťanské společenství.

            

Je třeba, abychom si dnes připomínali základní důrazy naší činnosti – ale nejen to. Naše důrazy si připomínáme celkem často. Je dále zapotřebí převádět obecné principy do konkrétních činností. Každá část práce Společenství potřebuje mít stále na zřeteli fundamentální principy naší služby a činit kroky k jejich převedení do reality. Je to možná věc, která byla v minulosti samozřejmostí, ale zdá se, že v současnosti nám tento druhý krok trochu schází.

Proč Křesťanské společenství? (Část 1.)

Křesťanské společenství oslavilo 100 let své existence. Dozněly jubilejní projevy, pohasla světla výročních slavností. Co dál? – Neodhalím žádné skryté tajemství, když sdělím, že Křesťanské společenství prožívá v současnosti určitou krizi a mnozí se ptají: Kam dál? Anebo dokonce: Zda dál? Konáme sice ve sborech svou službu, ale vyvstávají otázky: Proč máme sloužit ve struktuře oddělené od struktury církve? Jakým směrem máme vést službu? Kde rozšiřovat a kde utlumovat?

Každé hnutí má určitý prvotní náboj, který časem vyprchává, a je třeba se průběžně zastavovat a klást si tyto výše uvedené otázky, aby naše služba nejela na setrvačník, ale měla dynamický impulz. Ostatně Křesťanské společenství během své historie přinejmenším jedním takovým zásadním přelomovým obdobím prošlo – stalo se tak po druhé světové válce, kdy vyhasínající horlivost a prudké změny ve společnosti po nástupu komunistického režimu hrozily započatou práci umlčet a zastavit. Díky Bohu za to, že dal tehdy pastoru Santariusovi a jeho spolupracovníkům moudrost, že v nové době v nových poměrech vytyčili nové cíle a nové úlohy, založené ovšem na starých, neměnných biblických principech a zásadách.

Přemýšlíme-li nad určitou dnešní krizí v činnosti KS-SCh, je třeba říci, že tato krize má nejen negativní stránku, ale i svou positivní stránku. Když pastor Karol Kulisz kladl před sto lety ideové základy Společenství, napsal v traktátu „Czego chcemy?“ tato slova: 

„…díky těmto společenstvím se bude duchovní probuzení stále rozšiřovat, až pokud možno, nakonec celý sbor přejde do tohoto společenství a společenství bude spolknuto sborem, a tak dojde k požehnané obnově celého sboru.“ 

Právě určité prolnutí práce společenství a sborů je mnohde příčinou úvah nad tím, zda je KS-SCh ještě potřebné. Cíle, který byl před sto lety vytyčen, již bylo v mnoha sborech alespoň částečně dosaženo. Má tedy KS-SCh ještě nějaké poslání, nebo už svůj úkol splnilo a je na čase se rozpustit?